Šulkyboy je zpět a přináší vám info z jeho týdenního tripu/Ausflugu v Rakousku ?

Zdar, hlásím se zpět a protentokrát je mým úkolem naštěkat pár řádků o tom, jak jsem vzal stanovat páníčky do sousední země, Rakouska. Tenhle trip byl naplánovaný už dlouho, protože panička do Rakouska, konkrétně Schladmingu jezdí už asi 10 let lyžovat a vždycky ji zajímalo, jaký to je na jejích oblíbených horách bez sněhu. Navíc se v zimě pod 3 metry sněhu nedaj lovit kešky, žejo.

Cíl cesty byl teda jasnej- Schladming a okolí. Vzhledem k tomu, že cestujeme poměrně low-cost, zvolili jsme si ubytování v kempu a odtamtud jsme taky vyráželi na výlety. Nejdřív bych to štěknul trochu obecně, ať víte, co, jak a proč.

OBECNÉ INFO

1. Cesta z ČR (Brno) trvá cca 4,5 hodiny - my vyjížděli brzo ráno a navíc v týdnu (čtvrtek), abychom se vyhnuli kolonám, protože přes Vídeň cestuje hodně Čechů o prázdninách směr Chorvatsko. V Rakousku je pak spousta odpočívadel, který jsou vhodný k venčení nejen psů, ale i lidí. Vzhledem k tomu, že panička nemá ráda, když jedu v kufru (kvůli bezpečí), jezdím na zadním sedadle na postroji (Nonstop Line) a pásu. Podle rakouských přátel je to zcela ok a v souladu se silničním zákonem.
2. Schladming fičí hlavně v zimě, ale i v létě je to na horách super ? jen doporučujeme sledovat počasí, např. na bergfex.cz a dávat bacha na případné bouřky a nelézt zrovna v tu dobu někam na vrcholek. Výhodou Schladmingu jsou lanovky, o kterých se něco dozvíte níže.
3. Vybírejte si ubytování, kde je součástí ceny i Sommercard, což je slevová kartička na různé atrakce v oblasti Schladmingu.

My jsme využili kartičku k těmto aktivitám a ušetřili jsme díky ní docela dost peněz:

• - Lanovky (Hauser-Kaibling, Planai, Hochwurzen, Dachstein) - zadarmo - kartička platí na jízdu nahoru i dolů 😀 což je něco, na co jsme přišli až poté, co jsme si sešli Hochwurzen a vyšlápli Planai. No jo, kdo nemá v hlavě, musí mít v nohách. Pes stojí (nahoru i dolu) 4 €. Všechny lanovky, na kterých jsme byli, byly uzavřené = nehrozil pád psa dolů.
• Mýtné cesty (Dachstein, Bodensee) - zadarmo - na začátku mýtné cesty k Dachsteinu je automat, který vám vyjede lísteček. Následně zaparkujete u lanovky, vyjedete (i s lístečkem) nahoru, kde si při návratu necháte lísteček potvrdit a následně ho odevzdáte v budce (kde sedí člověk) opět na konci mýtné cesty. Na Bodensee je u vjezdu fyzická osoba, takže si lístek zakoupíte u ní.
• Bazén (Schladming) - zadarmo
• Tříkolkový sjezd Gokart (Hochuwurzen) - sleva/cena 14 € - půjčení tříkolky na 7 km dlouhou cestu, byla to fakt mega zábava, ale jen pro páníčky, P.S.: vemte si na ochranu očí sluneční brýle 😀

4. Spali jsme v kempu Zirngast, který můžeme v klidesu doporučit. Cena pro 2 osoby a auto je teda trošku vyšší, pes je zadarmo, wifi je za příplatek 1 € na den. Všehovšudy to vycházelo kolem 36 € na den. Super je, že sociální zázemí je jako na hotelu, méně super je, že jsme to měli od stanu k zázemí, parkovišti anebo třeba ke košům (třídí!) docela daleko. Je to ale v centru Schladmingu, takže je stejně jinak všude blízko. Na nákupy jsme si oblíbili Interspar, ale bacha na otvírací doby - zavírá se už 19:00 a v neděli není otevřeno vůbec.

• Doporučuju se správně sbalit, především psí věci. Já měl sbalený krmení, tzn. aktiv grancle od Kaniko, regenerační nápoj od Fitdogu, botičky od Mushgo, mast Alaptid, regenerační meshku BackOnTrack do stanu, oba postroje od Nonstopu (Line i Freemotion) pamlsky a samozřejmě petpass s platným očkováním.

No a teď konečně k výletům! Měli jsme v podstatě celou dobu hezké počasí, byly nějaké přeháňky, ale to nám nevadilo. Bouřky se naštěstí vyhnuly úplně. Každý den jsme procházeli pastvinami, kde se pásly krávy nebo ovce. Průchod těmito zónami je na vlastní nebezpečí. Doporučuju používat mozek, a vyvarovat se tak nebezpečným situacím ?

• Hochwurzen

První den jsme si dali výlet na paniččinu nejoblíbenější horu. Ráno jsme si dojeli autem na parkoviště ke gondole Hochwurzen (jezdí tam i bus, se Sommercard je zadara) a vyvezli se nahoru. Z vrcholku Hochwurzen (1840 m.n.m) jsme šli na Roßfeld (1919 m.n.m.) - Guschen (1982 m.n.m.) - Schneider (2009 m.n.m.). Schneider byla moje první dvoutisícovka! Po stejné cestě jsme se i vraceli a u lanovky, kde jsme začínali, si páníčci dali na oběd Germknödel s jablečným džusem. Po občerstvení jsme se vydali na cestu dolů, protože to jsme ještě netušili, že Sommercard platí na obě jízdy. Na cestě dolů jsme nepotkali ani jednoho člověka, ale viděli jsme nejoblíbenější sjezdovky v létě. Odkaz na trasu je tady , údaje sedí s hodinkami mé paničky, výškových metrů jsme nastoupali 777, celkové trvání 7 hodin, 41 minut.

• Planai

Rozbolavělí z prvního dne jsme se vydali na Planai, tentokrát jsme se rozhodli, že z kopce už nepůjdeme, ale půjdeme do kopce - velice inteligentní nápad, při kterém jsme málem všichni vypustili duši. Během našeho stoupání jsme totiž, díky rakouskému turistickému značení, nejednou odbočili trochu špatně. Jako bonus těsně se těsně před výstupem začalo blýskat a to teprve byla párty - zdrhačka posledních 500 metrů v podstatě to strmého kopce je prostě něco, co je třeba zažít. Celkově nám výlet zabral 3 hodiny, nastoupali jsme za tu dobu neuvěřitelných 1119 metrů a ušli 7,3 km. Záznam trasy je tady. Tuhle trasu doporučujeme jen sadomasochistům nebo na období, kdy nehrozí žádné bouřky a máte plno času si trasu vychutnat 😀 Normálním lidem můžu s klidem štěknout, že jet nahoru a dolů lanovkou je mnohem lepší nápad + jako bonus si můžete v Hopsilandu užít i nějakou tu zábavu. Věřte, že po tom, co jsme si Planai vyšlápli už síly na Hopsiland nezbývaly. Nám začala super bouřka chvilku před výstupem a zůstali jsme na Planai asi 30 minut uvíznutí, protože nejela lanovka. Cool ovšem bylo, že za mě (psa), se neplatilo, protože všichni byli celkem v šoku, že jsme to vyšli pěšky 😀

• Hauser Kaibling

Poučeni z předchozích dnů, jsme konečně využili služeb lanovky na 100% = jeli jsme nahoru i dolů! 😀 Lanovka teda byla docela retro a museli jsme i přesedat, za to to byla ovšem nezapomenutelná jazda.

Výlet byl plánovaný klasicky podle kešek a jakožto velká smečka jsme se shodli, že patří mezi nejlepší absolvovaný výlet v Rakousku a možná v celé naší kariéře výletění. Střídání luk (sjezdovek), skal a jezer za vzdáleného cinkání kravských a ovčích zvonečků si prostě musíte zažít každý sám.

Celá trasa je k vidění na tu. Je docela náročná, takže si nezapomeňte na lidský kopyta kvalitní botky, protože s teniskama je to peklo - panička by mohla povídat, protože se zapomněla přezout, když vystupovala z auta 😀

• Dachstein

Na tenhle trip jsme se těšili celá smečka, protože … co je víc než sníh v létě?!

Rezervaci gondoly panička provedla z domu na webu. Snažila se to prej vybrat podle počasí, aby bylo něco vidět. No, počasí nám nakonec moc nevyšlo a rezervace nebyla potřeba, protože skoro nikdo nahoru na Dachstein v tom hnusu nejel 😀 My ovšem nejsem žádný lemry, takže jsme vyjeli hnedka první gondolou v 7:45 nahoru a za super husté mlhy, větru a zimy (bylo -3°C) jsme si šli užít válení ve sněhu. Ta hrstička lidí, co s náma jela nahoru se nahoře obrátila a zase jela dolů. My jsme se ale rozhodli, že si na Dachsteinu dáme snídani a vyrazili jsme po ledovci na 2 km dlouhou cestu, jejímž cílem byla horská pidi chatička Seethalerhütte, kterou nám doporučili slovenští horolezci dvě noci předtím v kempu (chlastali s páníčkem pivka).

Na chatě jsme si dali kakao/čaj, chleba s místním speciálním sýrem/klobásu … prostě každej něco, jen já zase utřel nos.

Po příjemném posezení v teple chatičky a využití kadibudky jsme šli zpátky a jeli zase dolů. Celý výlet trval asi jen 3 hodinky se vším všudy, a nebyl moc náročný, kromě chůze ve sněhu, ušli jsme něco kolem 4 km, trasa tu. Doporučujeme se ovšem správně sbalit a být připravený na změny počasí.

Ještě jedno upozornění - k lanovce vede mýtná cesta, která je fest do/z kopce, nezapomeňte si při jízdě z kopce podřadit a brzdit motorem, ať pak nerozžhavíte a nezničíte vašemu fáru brzdy! Moji páníčci byli lehce zabednění a při předávání označeného lístku u mýtné brány se divili, co to tak smrdí. Přirovnal bych to ke smradu pekla, doslova 😀

• Bodensee

Výlet na Bodensee jsme si nechali na poslední, odjezdový den. Cesta k Bodensee je se platí, ale se Sommercard to znamená, že je zadara. Samotný výlet kolem Bodensee je nenáročný a krátký. Vede téměř celou dobu po zpevněné asfaltce, okolo jezera. V jezeře jsou chovaní pstruzi, kterým můžete koupit v automatu speciální granule, ale docela jim fičelo i Kaniko 😀 A pokud máte na pstruha z Bodensee chuť, není nic jednodušší, než si zajít do rybářské restaurace na okraji jezera a najíst se tam (píšu to já, Tex … ne moje vegetariánská panička!). Obejít jezero (včetně zastávek) nám trvalo 1 hodinu a ušli jsme 3,6 km, což byla fakt pohodička, trasa na mapě je tu.

Tenhle rok jsme stihli navštívit takový ty nejvíc oblíbená místa. Závěrem bych chtěl štěknout, že celej tenhle trip byl super a těším se, až se sem vrátím objevovat i ty méně známá místa, jako bylo např. Moaralmsee. ? Tož držím packy, ať se vám ve Schladmingu líbí minimálně tak, jako mně!